V neznámém místě, zaslíbeném prolínání světů, doznívá přidušený výkřik: "Mamie je tu!"
Co dělat? Jak činit? Rozhodně koukati se jinam. Do dvora oknem, na vzrostlý jinan. V nehraných rozpacích, s nezájmem hraným sčítati mu laloky.
Jeden dva - to jsem já, jeden tři - to jsme my, jeden čtyři - vylez z díry, jeden pět - utrh' květ, jeden šest - padlá čest, jeden sedm - vyšel před dům, jeden osm - měl mít Rossum, jeden devět - potvrďte, že nejste robot, jeden deset - stiskni Reset...
A dost! Poslyš, Mamie, klid už dej mi. Což muka má nevidíš? Jinde sobě najdi skrýš.

"Hej, mistře světlonoši!"
"No?"
"S tím pětikilem švenknout níž."